Co pro mě znamená jóga (a proč to možná máte s jógou špatně)

Když se řekne jóga, většině lidí se vybaví někdo, kdo tiše sedí v lotosovém květu, medituje, zpívá mantry nebo se kroutí do pozic, které by běžného člověka zlomily na několik částí.

Nedávno jsem se zeptala několika lidí, co pro ně jóga znamená, a dostala jsem odpovědi, ze kterých jsem si sedla na zadek:

„Jóga je pro mě klid.“

„Jóga je spojení těla a duše.“

„Jóga je stav mysli.“

Jako opravdu? Tohle zažívají na lekcích? Omlouvám se, ale za mě je to jen naučená věta.
Něco, co někde zaslechli.
Něco, co zní dobře – ale necítíte z toho skutečnou zkušenost.

Nic z toho pro mě není důvod, proč jógu dělám. A rozhodně to není to, co svým klientkám předávám.

Pro mě je jóga něco úplně jiného.

Je to cesta, jak znovu začít vnímat vlastní tělo. Jak se naučit cítit, co se ve mně děje. Jak tělu rozumět a jak s ním spolupracovat. Jak poznat, co skutečně potřebuje – a jak mu to dát.

Aby mysl mohla fungovat s lehkostí, musí mít pevné základy. A těmi je práce s našim tělem. 

Jak to začalo: s despektem ale otevřeností

Na svou první lekci jógy mě vzala kamarádka. Tehdy to byl trend, všude se o józe mluvilo, a přiznám se – šla jsem tam s lehkým despektem. Ale říkala jsem si, že tomu dám šanci. Dorazily jsme do studia Vaška Krejčíka a já čekala něco klidného, možná trochu „ezo“. Místo toho nás lektorka vedla velmi technicky, přesně, precizně. Nebyl to tolik oblíbený pozdrav slunci, nezpívali jsme mantry (Díkybohu! Nic proti nim, mám je moc ráda, ale na lekcích s cizími lidmi bych je nikdy nezvládla využít naplno). Byla to přesně vedená práce s tělem.

A stalo se něco nečekaného – najednou jsem stála ve zcela běžné pozici, téměř bez pohybu, a přesto jsem byla zpocená až na spodní prádlo. Poprvé v životě jsem cítila, jak mi pracují stehenní svaly. Nešlo o to „vypadat jako jogínka“. Napojila jsem se na své tělo tak silně, jako nikdy předtím.

Tohle byl můj začátek. Na ten prožitek nikdy nezapomenu. Otevřely se mi dveře do světa, o kterém jsem neměla ani potuchy – a který mi naprosto změnil život.

Proč učím přesnost?

Mnoho lidí má pocit, že jóga je o tom „nechat věci plynout“, „nehodnotit se“ nebo „být v sobě“. Často se setkávám s názorem, že je jedno jak v pozici jste. Na jednu stranu to chápu – ano nechceme jako lektorky po svých jogínech to, aby vypadali jako zkušení jogíni. Ale na druhou stranu dle mého nejde zase o to, být v pozici ledabyle. Pokud se do pozice postavíte tak, jak jste zvyklá, vnímáte vše tak, jak jste zvyklá. Mysl jede své staré vzorce.

Když vás ale navedu do správného nastavení těla – přesně, technicky, s důrazem na aktivaci svalů a oporu – vnímáte něco nového. Zapojí se přesně ty svaly, které mají. A vy najednou cítíte rozdíl. Tělo začne mluvit jinak. A mysl naslouchá.

Na svých lekcích opravím desítky pozic. Ne proto, že byste dělala něco „špatně“. Ale proto, abyste začala vnímat, co je možné, když tělo drží tak, jak má. Když stojí pevně. Když nese, co má. A když najednou pozná: „Wow, tak takhle to je! Tady mám svaly! Tady se to potřebovalo protáhnout!“

Jóga propojuje tělo a mysl? Ano – ale jinak, než si možná myslíte

Dnes se často mluví o tom, že jóga propojuje tělo a mysl. Ale většina lidí si pod tím představí meditaci, klid, „blaženost“. Jenže já věřím, že začít musíme opačně. Ne od mysli do těla. Ale stáhnout mysl zpět – do těla.

Dostat se z hlavy do nohou.
Z myšlenek do břicha.
Z očekávání do prožitku.

Jóga mě naučila, že právě tělo je kompasem, který nám ukazuje cestu. Není to o dřině jak v posilovně. Není to o hodnocení toho, jak hluboko se do pozice dostaneme. Dle mého je to o vnímání. Tělo ví, co potřebuje – jen mu musíme naslouchat.

Právě díky józe jsem objevila svůj dar: schopnost nacítit se skrze tělo na druhé lidi. Pochopit, co jejich tělo potřebuje. A předat úlevu – slovy, která potřebujete slyšet, úpravou pozice, zapojením zcela specifické oblasti těla – pak dojde k uvolnění napětí (a to z mysli i z těla).

Bez jógy bych tenhle dar nikdy nepoznala. A zůstal by skrytý. Dokonce spíše na obtíž, protože jsem nechápala odkud se mé pocity berou (nebyly totiž moje!), připadala jsem si divná, rozbitá. 

Jóga není o tom, jak moc dřete, jak hluboko se do pozice dostanete, jakou krkolomnou pozici zvládnete

Možná jste zadala slovo „jóga“ do Googlu nebo Instagramu a vypadly na vás obrázky žen v téměř akrobatických pozicích. Jsou krásné. Pro někoho možná i inspirativní. Ale často velmi zavádějící a spoustu lidí také odradí od toho, aby jógu vyzkoušeli.

Tyto pozice často zvládají ženy, které jsou přirozeně hypermobilní – jejich tělo se tam dostane. Ale trénované oko vidí, co běžný divák nepostřehne: přetížené klouby, oslabené hluboké svaly, kompenzace.

Jen málokterá z nich se do těchto pozic dostane díky vědomé a správné svalové práci. A to je obrovský rozdíl. Na toto téma se podíváme v některém z následujících článků.

Neříkám, že tyto pozice do jógy nepatří – patří. Ale nejsou tím, čím by jóga měla být pro většinu z nás.

Co pro mě jóga opravdu je

Jóga je pro mě způsob, jak:

Učím své klientky, jak zapojit tělo tak, aby sloužilo jejich životu. Ne aby vypadaly jako z časopisu. Ale aby se cítily silné, klidné, schopné.

A to je pro mě ta pravá jóga. Chci, aby ženy byly plně tady. Ve svém těle. V tom, co je právě teď. Protože teprve pak se něco mění. Teprve pak si tělo opravdu odpočine, pohne, rozšíří, zpevní. Teprve pak přijde úleva.

Co pro vás znamená jóga?

Možná máte za sebou lekce, které vás nebavily. Možná vás někdy jóga dokonce odradila. Možná jste si řekla, že „to není pro mě“. Ale co když to nebyla jóga jako taková – co když to byl jen způsob, jak byla vedená?

Jóga není o tom, být pružná. Není o tom, umět stát na hlavě. Ani o tom, jak vypadáte zvenčí.

Jóga je pro mě cesta k tomu, naučit se cítit jinak. Jemněji. Hlouběji. Přesněji.

A pokud vás tohle láká, jste na správném místě. Učím jinak než většina. A právě díky tomu to funguje.

Chcete zažít, jak vypadá jóga, která vás vede ke skutečnému vnímání těla?

Vyzkoušejte některý z mých kurzů, živých lekcí nebo online programů. Nebo začněte s tím nejjednodušším:

Protože vaše tělo ví. A já vás naučím mu znovu rozumět.

S respektem k moudrosti v těle ukryté

Iveta