Rozčílí mě i maličkost. Co s tím, když už v sobě nechci všechno dusit?
Přepadne vás vztek....
…nejdřív ho spolknete. Protože teď není vhodná chvíle ho ventilovat. „To se nehodí.“
… pak ho spolknete znovu. Protože nechcete být přecitlivělá. Protože jste přece dospělá. Protože ostatní to taky zvládají, tak proč byste neměla vy?
… a pak ho spolknete ještě jednou. Protože nechcete aby si o vás někdo myslel, že jste hysterická. Slabá. Nespolehlivá. Emočně nestabilní.
Nakonec přijde úplná blbost, maličkost…
Partner nechá v předsíni pohozené boty. Kolega pošle připomínku k projektu, který jste dotáhla na poslední chvíli. Dítě rozlije džus.
A vy?
Vybuchnete.
Najednou lítají slova, výčitky, slzy, napětí. Najednou je to venku – všechno. I to, co s těmi botami vůbec nesouvisí. Jenže v ten moment to odnesl někdo, kdo zrovna přišel ve špatný čas. Stal se hromosvodem vašeho přepětí.
A to, co mělo být dávno uvolněno, se konečně derve ven – jenže neřízeně. Nehezky. Ve špatnou chvíli. A místo úlevy přichází výčitky, napětí ve vztahu a nový důvod, proč to příště zase zadržet.
Tvoří se v hlavě stopa: uvolnila jsem vztek – bylo to hrozné, nepříjemné – fakt ho musím zadržet.
A tak dál pokračujete v roli usměvavé profesionálky, která všechno zvládá.
Vztek – emoce, již jsme jako ženy od dětství trénovaly potlačit, aby nás nikdo neoznačil za hysterické nebo konfliktní – se tím ale nevytratí, pěkně se ve vás uloží.
Ano, tím, že si jej nedovolíte prožít, že jej potlačíte, se jej nezbavíte. Nosíte jej ve svém emočním batohu. A ten začne být postupně těžší a těžší. Plnější. Napjatější.
Všechen ten potlačený vztek se přestěhuje do svalů, orgánů, hlasu, později do vztahů a nakonec i do práce, kde začne potichu nenápadně ovlivňovat výsledky.
Poznáváte situace, ve kterých si vztek nemůžete dovolit prožít?
V kanceláři nebo na Zoomu: posloucháte už třetí poznámku kolegy, která vám sahá na kompetence, jenže schůzku moderujete vy, a tak se vám jen nenápadně vytáhnou ramena vzhůru, zatuhne čelist a tváříte se, že je vše v pořádku.
V e‑mailové schránce: klientka vám přeposílá „jen drobné úpravy“, v příloze je však pětistránkový dokument, který by vám sebral půl dne. Vy napíšete zdvořilou odpověď a tělo mezitím sevře žaludek do pevného uzlu.
Doma u večeře: partner odloží talíř a poděkuje jedním okem upřeným do mobilu – v hlavě vám chce vybuchnout sopka, ale navenek zazní jen „to nevadí“, nebudete přece kazit večer, že?
Tělo mezitím sbírá každé nevyřčené „to mě štve“ a zapisuje jej do podžebří, do trapézů, čelistí i svalů dna pánevního. Čím víc malých nepovšimnutých záblesků hněvu nasbíráte, tím těžší je udržet bystrou mysl, ostré rozhodování a nadhled, které vaše role úspěšné ženy vyžaduje.
Jak se potlačený vztek projevuje v těle?
- Stažené trapézy, zatuhlá šíje
- Bolesti v pravém podžebří (oblast jater a žlučníku)
- Návaly horka, podrážděnost bez zjevné příčiny
- Migrény nebo napětí v čelistech
- Problémy s trávením, pálení žáhy, škytání, říhání
- Nespavost nebo ranní buzení mezi 1–3 hod. ráno (čas jater)
A co je nejzáludnější: Potlačený vztek se může „přetvařovat“ jako únava nebo apatie.
To, co vypadá jako ztráta motivace, může být jen hluboko uložený vztek, který nemá kudy ven.
Co potlačený vztek dělá s vaší pracovní kariérou
Vztek, který není zpracovaný, vás stojí mnohem víc, než si myslíte.
- Narušuje schopnost jasně komunikovat.
Místo otevřeného sdělení „tohle mi vadí“ říkáte „je to v pohodě“. Když jste v napětí, snažíte se kontrolovat, část vaší mentální kapacity se vytrácí, nejste tak pevná, jasné hranice mizí a vy podepisujete podmínky, se kterými v hloubi duše nesouhlasíte.se. - Oslabuje koncentraci a rozhodnost.
Protože část mozku je stále v napětí – tělo je v režimu útoku, i když sedíte na poradě. - Kazí vztahy s klienty i kolegy.
Váš vztek, i když potlačený, je energeticky „cítit“; kolegové reagují podrážděně, spolupracovníci ztrácejí jiskru. Klienti vycítí, že něco nesedí – slova znějí mile, ale podprahově vnímají pravý opak. Důvěra ve vás klesá a vy potřebujete stále více času, abyste tytéž výsledky obhájila. - Zadržuje kreativitu.
Protože jakmile je tělo v sevření, nejde tvořit, plánovat ani strategicky uvažovat. - Brzdí vaši vnitřní autoritu.
Nemůžete stát pevně za svými rozhodnutími, když zároveň dusíte to, co skutečně cítíte.
Možná si říkáte: „Ale co s tím? Nechci se doma ani v práci vztekat jako malé dítě.“
To je naprosto pochopitelné. A právě proto potřebujeme najít bezpečný způsob, jak vztek z těla uvolnit.
Takový, který ho nezamete pod koberec – ale zároveň nás nezničí.
Na vztek pomůže pohyb. Ale ne ledajaký.
„Vybijte ten vztek“ – to by mohla být rada spousty lidí. Vzít si boxovací rukavice a prostě jej ze sebe dostat v jeho surové podobě. Na konci takového pohybu opravdu pociťujeme úlevu, vyplaví se hormony štěstí z pohybu. Ale učí nás to se vztekem pracovat? Naučí nás to, jak reagovat, když nastane situace, kdy ten vztek pocítíme?
Navíc silový trénink či rychlý běh mohou vztek spíše přehlušit než uvolnit. Příliš intenzivní pohyb jen přidá další stresové hormony a odvede pozornost od vnitřního signálu.
Tělo potřebuje vědomý pohyb, který jemně stlačí oblast jater, protáhne hrudník, rozhýbe páteř a dovolí dlouhý, zvukový výdech. Právě kombinace dechu, rotací a krátkých, řízených výbojů energie odšroubuje ventil a dovolí hněvu odejít v bezpečí. A takový trénink nás zároveň učí jak si pomoci v nastalé situaci. Nenápadně se správně na židli pohnout, nenápadně hlouběji vydechnout – uvolnit tu míru přetlaku v dané situaci!
Praktikování vědomého řízeného pohybu nám navíc může pomoci uvolnit i ten vztek, který už je tam tak dlouho, že o něm ani nevíme. Který se tam uložil před mnoha lety, už se ani neprojevuje ve stresových situacích, zkrátka je tam zatvrdnutý. A my se jej můžeme zbavit!
Co se stane, když vzteku dopřejete ventil
Rychleji poznáte, kdy říct ne.
Tělo začne dřív signalizovat, že něco překračuje vaše hranice.Rozhodnutí přijdou s lehkostí.
Mozek ušetří kapacitu, kterou dřív vynakládal na vnitřní boj.Tým ucítí jistotu.
Vaše řeč těla bude v souladu se slovy, a to posílí důvěru i motivaci lidí kolem vás.Kreativita dostane prostor.
Uvolněná bránice a hrudník dovolí hlubší dech, který přímo souvisí s mozkovou činností a novými nápady.
Udělejte ze vzteku spojence, ne sabotéra
Vztek je energie. Když ji uzemníte vědomým pohybem a dechem, stává se raketovým palivem pro rozhodnost, vytrvalost i autentičnost.
Pokud cítíte, že je čas využít tělo jako zdroj síly, ne jako zásobárnu přetlaku, vstupte do kurzu Návrat k tělu – naučíte se vnímat, co vám tělo říká, a používat ho jako navigaci v práci i životě.
Mini jógová sestava, která vám pomůže vztek pustit dřív, než vám zkomplikuje práci i život
Klikněte níže, rozložte podložku a dopřejte si pět minut, které uvolní část vašeho vzteku – bezpečně a bez výčitek.